čtvrtek 16. listopadu 2017

Baltimore - Morové lodě

Hele, nový Hellboy! To ale není Hellboy. Nové U.P.V.O.? Taky ne. Tak co to sakra je? To je Baltimore. Další z postav Mignolova universa, tentokrát nemá rohy, ale plešku, nemá hrůzostrašně silnou pravačku, ale dřevěnou nohu. A taky není v žádné partě ostřílených vyšetřovatelů. Zatím víceméně pracuje sám. Nastává otázka, proč bychom si měli chtít přečíst něco o plešatém samotáři s dřevěnou nohou? První díl Morové lodě nás má přesvědčit, že bychom neměli škatulkovat dříve, než se seznámíme. On nás ten Baltimore třeba něčím překvapí. A divte se nebo ne, překvapil.



Vžijte se do toho. 20. století, první světová válka dostala stopku. Zatím to nezní tak špatně. Ale to přerušení nebylo kvůli nezájmu o válčení jedné ze zúčastněných stran, nýbrž díky moru, který se začal šířit. Důležitý fakt č. 1: válka skončila, umírání nikoliv. Proč se mor šíří, zabíjí nebo dělá z lidí chodící mrtvoly toužící po zabíjení? Nikdo neví. Jen jeden muž tak trochu tuší. Bohužel se dostal do křížku s upírem, trochu mu pošramotil vizáž a tím jeho slovy "rozpoutal válku". Důležitý fakt č. 2: válka je zpět, umírání zase dává smysl.


Tím mužem nebyl nikdo jiný než Baltimore. Přemýšlel jsem, jak nejlépe ho charakterizovat. Je to válečný veterán (dá se říci) a někdo mu hodně ublížil. Proto hledá pomstu, zadostiučinění. Tvrdý chlap, nosí u sebe arsenál zbraní a bojuje proti upírům a dalším potvorám. U takového tvrďáka byste čekali zamlklost, upřený pohled do ohně a tiché oddechování po náročných bitvách, že? Tady je právě ta zvláštnost. Baltimore je ukecaná stará babka! Aspoň v měřítku tvrďáků a zabijáků. Nemá problém s tím říct cizinci svůj příběh, co ho vedlo k tomu, že je takový jaký je a podobně. Tahle vlastnost je ve výsledku pozitivní. Člověk nepotřebuje pořád poslouchat kecy typu "můj příběh je příliš temný na to, abych ti ho říkal" nebo "to, proč to dělám, tě nemusí vůbec zajímat".


Komiks je nabitý akcí i obsáhlými dialogovými pasážemi, přenášíme se ze vzpomínek Baltimora na válku do přítomnosti, získáváme postupně obraz o jeho osobnosti (protože se to prostě nebojí říct) a celkově to dělá moc dobrý dojem. Pro mě je to úvod do série, který mě přesvědčil o tom, že v ní chci pokračovat. I když první kniha působí dojmem, jakoby se jednalo o případ pro Ú.P.V.O., kteří se tam ale ještě nestihli dostat. Věřím, že Lord Baltimore bude soběstačný a nebude mít problém se v polici mé knihovny zařadit stejně vysoko, jako to udělali členové paranormálního úřadu.



Žádné komentáře:

Okomentovat